Většina lidí určitě někdy slyšela slovo „dopamin“, pravděpodobně v souvislosti s nějakým druhem odměny nebo potěšení. Mnozí z nás si však neuvědomují, že dopamin je klíčovou molekulou pro celkové produktivní a efektivní fungování, a to ve všech oblastech našeho života. Ve skutečnosti je téma dopaminu tak důležitá a rozsáhlá, že o něm bude malá série článků.
O našem produktu Notropy Drive jsme začali intenzivněji přemýšlet, když jsme se zaměřili na to, co stojí za naším fungováním, a právě naše znalosti o dopaminu v tom hrály klíčovou roli. Z tohoto konkrétního článku můžete načerpat základní znalosti týkající se dopaminu, jeho funkcí, účinků a s čím vším souvisí.
Co je dopamin?
Dopamin je neurotransmiter – chemická látka zodpovědná za přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony) v mozku a centrálním nervovým systémem. Dopamin působí v našem těle také jako hormon a souvisí s několika důležitými funkcemi, my se však zaměříme na dopamin především jako na neurotransmiter.
S dopaminem je spojeno mnoho mýtů a obecně je širokou veřejností vnímán velmi zjednodušeně. Jednou z mylných představ je, že dopamin je „molekula štěstí“ a jednoduše nám dodává dobrou náladu. Je pravda, že dopamin je úzce spojen se systémem odměňování, ale ve skutečnosti nám samotný dopamin štěstí nepřináší a k tomu, abychom se celkově cítili dobře, přispívá i mnoho dalších biologicky aktivních sloučenin, jako je serotonin, endorfiny a oxytocin. Kromě toho je dopamin součástí řady dalších dopaminových okruhů, které jsou zodpovědné za řadu jiných funkcí.
Klíčové dopaminové dráhy a jejich role v mozku:
Mezolimbická dráha
- Je základem mozkového systému odměňování a hraje klíčovou roli v motivaci, touze, prožívání slasti a vzniku závislosti.
Mezokortikální dráha
- Podílí se na kognitivních funkcích, jako je rozhodování, plánování, flexibilita myšlení a regulace emocí.
Nigrostriatální dráha
- Je důležitý pro regulaci pohybu a koordinaci. Poruchy v tomto okruhu jsou spojovány s Parkinsonovou chorobou.
Tuberoinfundibulární dráha
- Ovlivňuje uvolňování prolaktinu, hormonu, který je zodpovědný za stimulaci produkce mléka u kojících žen a ovlivňuje reprodukční funkce.
Vidíme tedy, že tato molekula je opravdu klíčová v celé řadě oblastí života, nejen v oblasti odměn, ale podívejme se také na to, jak v tomto systému funguje, protože to opravdu není tak jednoduché, jak je prezentováno.
Systém odměn
Dopamin se podílí na regulaci motivace, touhy a potěšení. Systém odměny v mozku je zodpovědný za vnímání podnětů, které nás motivují, poskytuje signály odměny, pomáhá nám naučit se, které chování je prospěšné, a zajišťuje přežití.
Je důležité si uvědomit, že dopamin se uvolňuje ve vlnách. Míváme takzvané „peaks“ – vrcholy – tehdy cítíme tu motivaci, to štěstí, kterým je dopamin tak proslulý. Avšak tam, kde je vrchol, je také pokles, kterému se také říká „trough“, a základní hladina, která je výchozí, se nazývá „baseline“. Dopamin tedy funguje v jakýchsi kolobězích a cyklech v závislosti na podnětech a našem konání. Je potřeba si uvědomit, že pokud máme prudký peak, pravděpodobně se dostaví i prudký trough, protože tělu trvá, než se dokáže stabilizovat a dostane dopamin na baseline hladinu po intenzivním dopaminovém „vyplavení“.
Proces touhy: Jak dopamin řídí naše chtění a dosahování cílů?
- Anticipace: Když mozek vnímá podnět, který považuje za odměnu (například jídlo, sex, sociální interakce nebo drogy), začne uvolňovat dopamin.
- Akce: Jakmile si uvědomíme, že po něčem toužíme, dopamin klesne na úroveň, která byla nižší než předtím, než jsme o tom začali přemýšlet, tj. pod baseline. Nicméně právě tento pokles, který je nám nepříjemný, způsobuje, že danou věc chceme ještě více, protože je nám nepříjemné ji nemít, proto je tento pokles klíčový pro motivaci.
- Progres a zpětná vazba: Mozek během našeho úsilí o dosažení cíle hledá signály, že cíle můžeme nebo nemůžeme dosáhnout.
- Dosažení cíle a odměna: Když konečně dosáhneme svého přání nebo cíle, mozek zažívá vrchol uvolňování dopaminu, který vyvolává pocity radosti a potěšení. Tento pocit nás motivuje k dalšímu úsilí a dosahování dalších cílů.
- Pád a stabilizace: po dosažení cíle přichází trough, po kterém následuje vyrovnání a návrat dopaminu do baseline. Děje se to přirozeně a stačí jen počkat. Délka tohoto procesu se však liší v závislosti na konkrétní aktivitě, intenzitě vrcholu a také na konkrétním člověku.
Tento proces odměňování nám pomáhá naučit se, co nás přivedlo do příjemného stavu, a snadno si tak zapamatovat, díky čemu jsme tohoto potěšení dosáhli. Tento proces je pro nás velmi důležitý, ale je nutné naučit se s ním pracovat, protože může být také zneužit užíváním návykových látek nebo činnostmi, které způsobují nadměrné uvolňování dopaminu a vedou k závislosti, nicméně pokud si budeme více všímat sami sebe, pomůže nám tento proces získat mnoho výhod a maximálně ho využít pro spokojený život.
„Být těsně před získáním odměny je velmi silným stimulem pro uvolňování dopaminu v mozku. Snad největším stimulem pro uvolnění dopaminu je však to, když následuje pozitivní překvapení. Tento jev se nazývá „chyba predikce odměny“. Na druhou stranu, když odměnu očekáváme a nedostaneme ji nebo je menší, než jsme očekávali, naše základní hladina dopaminu klesne pod úroveň, kterou měla před veškerým úsilím. Nakonec se vrátí do normálu. Ze změny hladiny dopaminu (tj. z dynamiky) se však dozvíme něco o hodnotě úsilí, které této nižší odměně předcházelo.“
Predikce odměny
Důležitou součástí funkce dopaminového systému a systému odměn je předvídání odměn. Je to proces, při kterém mozek předpovídá velikost a pravděpodobnost odměny, kterou obdržíme, když provedeme určitou akci nebo rozhodnutí. Při předvídání odměny však často dochází k chybě (chyba predikce odměny). K té dochází tehdy, když se míra očekávané odměny a odměna, kterou skutečně obdržíme neshodují.
Výsledek, který dostaneme, když odečteme to, co jsme skutečně obdrželi, od toho, co jsme očekávali, dostaneme kladnou nebo zápornou chybu predikce.
Pozitivní chyba predikce odměny
- Když skutečná odměna převýší naše očekávání, výsledkem je kladná chyba predikce odměny, a proto po dosažení našeho cíle zažíváme vyšší peak a baseline zůstává na mírně vyšší úrovni.
Negativní chyba predikce odměny
- K tomu dochází, když skutečná odměna neodpovídá našim očekáváním. V takovém případě naše baseline klesne ještě níže, než byla původní hladina dopaminu před počátečním podnětem.
Tento proces nám také pomáhá rozhodnout, na které úkoly se zaměřit a jak upravit své chování, abychom maximalizovali odměny, které nám přinášejí příjemné prožitky, a které nikoli. To určuje, čemu se budeme v budoucnu věnovat více a co nás bude přitahovat. Pozitivní chyba predikce odměny v nás samozřejmě vyvolá touhu dosáhnout daného přání v budoucnu častěji, a naopak negativní chyba predikce odměny nás naučí, že daný cíl není tak hodnotný, jak jsme předpokládali.
Téma dopaminu je velmi komplexní a komplikované, ale doufáme, že tento článek poskytne alespoň základní vhled do této fascinující problematiky. Pouhé uvědomění si procesů, které v nás probíhají, nám pomáhá optimalizovat naše návyky a jednání, a tím dosáhnout celkové pohody
