Co se děje s naším tělem, když jsme ve stresu?
Stres má mnoho biologických příznaků. Všichni jsme pravděpodobně slyšeli o kortizolu jako stresovém hormonu. Ten je však jen částí složité skládačky.
Pokud tedy jde o hormony, stresová situace – ať už jde o setkání s medvědem v lese nebo nutnost přednášet prezentaci před mnoha lidmi – zvyšuje v lidském těle hladinu dvou klíčových látek: adrenalinu a kortizolu.
Tyto dva stresové hormony (a některé neurotransmitery) společně optimalizují tok krevní glukózy do mozku, což v konečném důsledku zvyšuje kognitivní funkce pro zvládnutí stresové situace. Následně se spustí mechanismus boj nebo útěk.
Boj nebo útěk vyvolává několik fyziologických reakcí:
- Zvýšená tepová frekvence
- Zrychlené dýchání
- Zvýšení krevního tlaku
- Svalové napětí
- Pocení
- Zpomalení trávení
- Oslabení imunitního systému
Je to tedy stav, kdy je tělo připraveno na většinou fyzické překážky a veškerou energii věnuje obraně, zatímco ostatní funkce jsou na chvíli zapomenuty (trávení, imunita).
Není stres jako stres: druhy stresu
Stresová reakce, kterou jsme si právě představili, se v ideálním případě objevuje jen jednou za čas a rychle pomine. Tehdy nazýváme stres akutní.
Akutní stres
Je krátkodobý a většinou reaguje na konkrétní hrozbu. Poté se tělo dokáže poměrně rychle vrátit do homeostázy – rovnováhy. Mnoho odborníků měří psychickou odolnost jedince podle toho, jak rychle se dokáže zotavit z epizody akutního stresu.
Příkladem situací, které vyvolávají akutní stres, může být hádka s blízkým člověkem, kritika od šéfa, útok psa nebo když nemůžeš rychle najít svůj mobil.
Dlouhodobá forma tohoto stresu se nazývá chronický stres.
Chronický stres často vzniká, když žijeme dlouhodobě v neoptimálních podmínkách. Pokud žijeme v toxickém vztahu, šéf nás neustále sekýruje, někdo na nás dlouhodobě klade velmi vysoké nároky a necítíme dostatečný pocit bezpečí – z akutního stresu se stává stres chronický. Ten pak vede k dlouhodobě zvýšenému srdečnímu tepu a krevnímu tlaku, svalovému napětí a zanedbávání dalších tělesných funkcí, pro které potřebujeme být v klidu.
Jinými slovy – chronický stres vytváří novou normu pro naše tělo, které je přizpůsobeno dlouhodobému stresu, což však může mít negativní důsledky.
Jaké zdravotní problémy může způsobit chronický stres?
Často nás něco bolí a my nevíme proč. Pak si vezmeme prášek proti bolesti nebo další kávu, protože musíme pokračovat, že? Ne. To jsou přesně ty chvíle, kdy nám naše tělo říká, že už to nevydrží a potřebuje pauzu.
Tři systémy, na které dlouhodobý stres působí nejintenzivněji, jsou:
- endokrinní systém
- imunitní systém
- trávicí systém
To vše v kombinaci s informacemi o tom, co se děje s naším tělem během stresu, dává smysl. Během režimu „útok nebo útěk“ se uvolňují hormony kortizol a adrenalin, které však mohou při dlouhodobém stresu způsobit problémy v celém endokrinním – hormonálním systému. (Stres může být například důvodem, proč má mnoho žen problémy s menstruací, jelikož úzce souvisí s hormony).
V krizovém režimu navíc našemu tělu nezbývá energie na starání se o imunitu a jsme mnohem náchylnější k různým onemocněním. Dalším systémem, kterému se tělo nemá čas věnovat, když je v režimu „fight or flight“, je trávení, a tak lidé v chronickém stresu mají často křeče nebo nemají chuť k jídlu. Kromě toho mají lidé s hektickým životním stylem tendenci jíst… no, slušně řečeno: velmi špatně, nepravidelně a nevýživně. Zeptejte se svého zaneprázdněného přítele, co naposledy jedl a zda ho někdy netrápí bolesti žaludku. (Z vlastní zkušenosti: ano, trápí. : ) )
Existuje „dobrý stres“?
Trochu pozitivnější zpráva: stres do jisté míry potřebujeme k životu.
A překvapivě: někdy může být příjemný a má své výhody. Tehdy mu říkáme eustres.
Nepříjemný stres můžeme nazvat i distresem pro lepší rozlišení.
Fyziologicky se od sebe tolik neliší – v těle se spouštějí velmi podobné mechanismy. Co se však liší, je naše reakce na tyto pocity. V případě eustresu je pozitivní.
Určitě jste tento pocit zažili. Je to takové to intenzivní vzrušení, kdy tě možná jde tak trochu roztrhnout, ale těšíš se, máš očekávání a radost. Tento stav nejčastěji vzniká, když děláme nové věci. Například když začínáme novou životní etapu – v nové škole nebo v novém zaměstnání, když při cestování objevujeme nová místa, když musíme čelit výzvám, nebo dokonce když se jen vezeme na horské dráze.
Eustres ve finále hraje v našem životě klíčovou roli, protože je v podstatě zodpovědný za intenzivní nadšení.
Má tyto výhody:
- Lepší soustředění a flow
- Motivace pracovat na cílech
- Odhodlání přijímat nové výzvy
- Pocit životního naplnění
Kdy jsme nejvýkonnejší?
Když se podíváme na to, kdy podáváme nejlepší výkony, je to ve stavu eustresu. Když jsme v klidu, necítíme dostatek motivace a odhodlání, a na druhou stranu, když už pociťujeme distres, může to být vyloženě paralyzující.
Je také důležité si uvědomit, že i eustres je stále stresem a je pro nás prospěšný, pokud je krátkodobý. V opačném případě může přerůst v distres, a dokonce v chronický stres.
Stres je tedy dobrý sluha a zlý pán. Abychom se s ním mohli vyrovnat, je skvělé vědět, jak všechny tyto mechanismy fungují a co konkrétně u nás osobně stresovou reakci vyvolává a co nám naopak pomáhá ji zvládnout. Nad tím se můžete zamyslet a my na tento článek navážeme článkem o příčinách stresu a o tom, jak se s ním účinně vypořádat. Do té doby vám přejeme klidné dny, pokud možno naplněné eustresem.
